Ve 30ti 3 děti

14:19

Kdyby mi tohle kdokoliv řekl v mých dvaceti čtyřech letech, zasměju se z plna hrdla, zapálím si ubalenou cigaretu, upiju v klidu kávu, otevřu si v telefonu kulturní program a jediné, nad čím dál přemýšlím, je to, co dnes podniknu a s kým. A teď tu sedím a spokojeně se usmívám, že tahle dříve sci-fi verze mého života je mou realitou. Teda né mou, ale naší společnou s Tomíčkem. Josefína přišla po třech měsících té nejbláznivější a nejvášnivější doby v mým životě… Po třech měsících uzavření se ruku v ruce s T. v Nuslích v bytě. Naší jedinou starostí bylo, jakou si objednáme pizzu a zda vůbec, jestli máme dost barev na pomalování támhleté zdi anebo jestli se na sebe budeme jen tak zamilovaně dívat a smát se na osud, který tak náhle a bez okolků svedl naše cesty v jednu. Po měsíční odluce, která nastala díky mé cestě do Francie, mě v den mého příjezdu Tom požádal o ruku a my řekli své ano nejen jeden druhému, ale i příchodu zázraku v podobě Josefínky. Bylo to těhotenství, které jsem si uvědomila de facto až těsně před porodem. Cítila jsem se plná energie a kila navíc jako by můj mozek vůbec nezaznamenal. Ve chvíli přenášení mi teprve došlo, že už je to vážně tady a že se nám každým dnem rozhodně změní život k nepoznání a už nikdy to nebude tak, jako předtím. A taky že ano. Byl to ten největší úlet a zázrak mýho života. Byla to ta největší a zároveň nejkrásnější bolest, jakou jsem kdy zažila… Byl to zřejmě můj první dopad na Zem, kdy jsem se cítila úplná… Že jsem tady a že jsem tady správně… Že už nikdy nebudu sama a že naše láska vytvořila ten nejdokonalejší otisk všech našich pocitů, dotyků a vzájemnosti v podobě té maličké bytosti, která prvních 365 dní svého života stvrzovala svou lásku k nám tím, že byla buď u mého prsu anebo u Toma v náruči. Čím byla Josefínka starší, tím méně se mi do dalšího těhotenství chtělo. Už jsem zase po kouscích začala ochutnávat příchuť „svobody” a neuměla si představit, že to všechno začne nanovo. Opět plenky č. 1, probdělé noci, permanentní nahota nahoře „bez“ a že budu muset vydělit lásku k Josefíně dvěma. Jenže zároveň jsem si uvědomovala, že čím déle budeme čekat, tím vzdálenější si děti budou, a tak jsme vyslovili své druhé ano směrem k dalšímu zázraku. A ten přišel hned po našem prvním zavolání. S tím rozdílem, že jsem od prvního dne vnímala všechna ta těhotenská úskalí, o kterých jsem doposud jen četla. Od nevolností, šílené únavy, kilogramů navíc, oslabené imunity v podobě čtyř chřipek, až po bolavá a zablokovaná záda - opravdu si neumím představit, jak bych to bez pomoci Toma zvládla. Tohle všechno mi však Alfréd vynahradil v podobě toho nejkrásnějšího a nejrychlejšího porodu, o jakém jsem mohla ve skutečnosti jen snít a hned v prvním okamžiku, kdy jsem ho uviděla, jsem si uvědomila, že lásku k Josefínce nemusíme dělit, ale že jsme ji jen znásobili. Tak, a teď tu sedím a v mém „mama hotelu“ mám dalšího hosta, který sice přijel o něco dříve, než jsme očekávali, a já nevím, zda jsem mu v pokojíčku stihla připravit dostatečný komfort, ale věřím, že ano, protože zatím na recepci nikdo nevolal. Krásný večer vám všem.

You Might Also Like

27 komentářů

  1. 💙 jsem dojatá 😍 Pište a pište 🙏

    OdpovědětVymazat
  2. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  3. Je až neskutečné, jakou moc ty malé ručičky mají. S tímto článkem jsem si opět připomněla obě naše "první setkání" (obě dcery císařem s uspáním) a jak rozdílné už tehdy byly. Sledovat je teď, jak jedna jezdí s auty a druhá míchá lžící kostky v nepřilnavém hrnci (ano, ten, co bude za chvilku poškrábaný) a přitom cítit to teplo a trochu pitomý úsměv z té vzpomínky... Prostě děkuju :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Krásné... Kdykoliv od Vás čtu o dětech, je to jako bych četla mě pocity... A čím více čtu, tím více toužím po dalším malem zázraku - pro nás třetím...

    OdpovědětVymazat
  5. Nádherně napsané... zrovna držím v náručí a uspavam svůj tří měsíční poklad, na který jsem pět let čekala. A teď mám díky Tobě slzy v očích a z mého srdce i duše proudí láska, kterou jsem poznala až teď, jako máma ❤ děkuji za připomenutí toho úžasného pocitu ❤

    OdpovědětVymazat
  6. Nadhera, fakt! Mam dvouleteho syna a strasne se bojim toho, ze budu muset lasku delit mezi nej a sourozence. Chci velkou rodinu, ale bojim se mit druhe dite. I kvuli te pohode, ktera to uz s dvouletakem je. Dost jsem pochybovala jak dal a jestli nemit deti dal od sebe...No, tak uz 2 tydny vim, ze druhe dite uz si nas naslo! Tak se vrhame na tu jizdu taky, doufam, ze za necelych 9 mesicu taky zjistim, ze lasku znasobime! Diky za inspiraci!

    OdpovědětVymazat
  7. To je krasne,jak ten zivot deti meni a kolik radosti do nej prinaseji.Zatim mame jen jedno,tak jsem zvedava,jak to bude s tim nasobenim:)

    OdpovědětVymazat
  8. Děkuji Vám. Píšete tak krásně!! ❤

    OdpovědětVymazat
  9. Nádhera,jste obdivuhodná žena����

    OdpovědětVymazat
  10. Nemám slov...pište,pište,pište...

    OdpovědětVymazat
  11. Nádherné, tak pravdivé a logické...po tom přečtení bych si hned pořídila další miminko k naší nyní roční holčičce, čehož se při normálním přemýšlení dost bojít, zda není ještě brzo. :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Tami, jste bozi zena, ktera jde po boku boziho muze. Dekuji za vase rozhodnuti psat. Cist Vase radky je ispirujici. Ziji lasku s jednim zazrakem a co ja vim, treba se taky jednou jeste rozrosteme. Dekuji dekuji dekuji a preji vam vsem jen to dobre!

    OdpovědětVymazat
  13. Krásně napsané. Mluvíte mi z duše. �� Držím palce, ať vám jde psaní stále jen lehce, od srdce a nepřestane vás bavit. ����

    OdpovědětVymazat
  14. krásně napsané....hltám každou vaší větu,jsem dojata a myslím ze nejen me mluvite z duše -Super!

    OdpovědětVymazat
  15. Paráda, jste velmi inspirativní. Je dobře že se před veřejností neskrýváte. Moc ráda Vás sledují :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Nejkrásnější Tami! Děkuju z celého srdce za všechna Tvá slova, je to mou současnou situací i stavem - ale pláču tady u Tvých slov jak želva - láskou, radostí, vděčností... Děkuju Tobě i Tomovi za to, jací jste, za to, že vás oba můžu díky těmto moderním technikám víc poznávat a za to, že jste řekli ANO 3 krásným dětem tak brzy za sebou - vím, o čem píšu, také my jsme byli požehnaně obdarováni! A obrovské díky za to, že s námi sdílíš své myšlenky, radosti, rodinu - je to obdivuhodné! Posílám vám všem pozdravy i od našich spících dětí a těším se na shledání, ve které všichni moc věříme a doufáme :-) P+4:-)

    OdpovědětVymazat
  17. Dojetím mi tu tecou slzy po tváři. :)

    OdpovědětVymazat
  18. Dobrý den Tami, Váš blok je moc pěkný, tedy jedinou malinkatou výtku bych měla, tu zmíněnou cigaretu...snad už nekouříte, s dětma, ale je to samozřejmě Vaše záležitost. Nemyslím to zle, každý má na to svůj názor, my zas nejsme vegetariáni.
    Jste opravdu krásná rodina, osobně "znám" jenom Tomáše z navštívených koncertů a autogramiád, je to velmi sympatický Muž s dobrým Srdcem. Když jsem na jaře byla v Třinci, tak jsem se rozbrečela dojetím, když objal paní, která stála u podia v šátku..., pak ještě čekala na autogramiádě až dokonce a čerpala energii...úctu, pokoru, porozumění, cit ...
    Přála bych si někdy poznat i Vás, jen jsme z toho vzdáleného Moravsko-Slezska. Nepřijedete se podívat na Tomáše za dva týdny do Gongu???Budu tam a šíleně se těším.
    Často sleduji Váš instagram , i když žádnou soc.síť nemám a ani nechci, ale na Vás se dívám, krásně píšete. Je pravda, že mám na více věcí jiný názor než Vy nebo Tomáš, ale tak už to na tom světě chodí, však to i Vy často zmiňujete.
    Protože nemám tu soc. síť, ptám se tady a budu moc ráda jestli mi odpovíte :-)Tomáš je vegetarián, tak se chci zeptat, jestli jste celá rodina včetně dětí a vyrůstají v přesvědčení, že nebudou přeci ubližovat zvířátkům?
    A pak :-)(..svět promění se ...:-) ještě, jestli Josefínce nebo Fredíkovi nevadí, že je ukazujete ostatním na fotkách třeba v plence? Opravdu to nemyslím zle, jen mě to zajímá, možná jsem na svůj věk trochu staromodní -17 let, ale každý je nějaký..., mám jiné zájmy- chodím dobrovolničit k handicapovaným lidem a je to pro mě ta nejkrásnější věc na světě, pokud nepočítám rodinu.
    Mějte se krásně, Lenka, zas někdy napíšu :-)
    Moc Vám předem děkuji za odpověď.

    OdpovědětVymazat
  19. Píšete krásně.Děkuji.❤

    OdpovědětVymazat
  20. Jak říká moje babička "Do 30ti bys měla mít všechny děti, abys na ně měla dost energie, síly a elánu." a babičky mají vždycky pravdu :-)

    OdpovědětVymazat
  21. Krasne, pozehnane!!!! ☺️ (Jen chyba v nadpisu, “-ti” se nepise, jen cte, lidi to dnes moc nevedi a vseobecne pisi spatne, “... ve 30” je spravna podoba psane verze;)

    OdpovědětVymazat
  22. To je tak božsky napsané, že tu sedím se slzou v koutku...
    Jste krásná rodina a vy úžasná maminka s velkým M!!!😍

    OdpovědětVymazat
  23. L. O. V. E. v té nejčistší podobě ♥
    S*

    OdpovědětVymazat

Popular Posts

Panel videa

Loading...